Konzultant

I.

Limuzína s Politikem zastavila před přejezdem železniční trati. Limuzína je dlouhá a tmavá, podle většinového vkusu určitě elegantní a také na pohled poněkud zlověstná. Politik je všechno jen ne dlouhý a elegantní, zato určitou zlověstnost by mu část jeho spoluobčanů určitě přiznala. Politik je v dobrém rozmaru, sám se sebou spokojený, tak jako v poslední době často.

Na železničním přejezdu blikají červená světla a závory se s rachotem sklápějí. Každá přehrazuje jen polovinu vozovky, proto by se dalo při troše odvahy přejezdem prokličkovat i při sklopených závorách. Politik chvilku přemýšlí, jestli má řidiči dát k takovému manévru pokyn. Ví ovšem, že řidič takové věci dělá nerad. Politik většinou využívá každou příležitost, kdy může někomu projevit svoji dominanci. Dnes má ale obzvláště dobrou náladu a tak to nechá být.

Musíme Politikovi přiznat, že je chytrý. Rychle mu to myslí a dokáže bleskově odhadnout, co je pro něj výhodné. Někteří z jeho oponentů by ho označili za vychytralého, ale vždycky se najde dost závistivých lidí, kteří o vás řeknou cokoliv, pokud máte úspěch a je vás hodně vidět. A on úspěch má a vidět ho je – je především nejmocnějším mužem v celé zemi.

Někteří z jeho oponentů by jej možná nařkli, že nemá žádný vnitřní kompas, nerespektuje žádné hodnoty, řídí se jen okamžitým oportunismem a průzkumy veřejného mínění. On ale ví, že takto fungovat musí, protože to je jeho největší šance na úspěch. A proti úspěchu se těžko argumentuje, a koneckonců, dějiny píší vítězové. A moc je nejsilnější afrodisiakum, jak kdysi řekl Henry Kissinger Maovi nebo možná Mao Kissingerovi. Politik moc dobře ví, že měli pravdu. Množství ochotných žen roste s druhou mocninou společenského postavení - a od určité výše už skoro nezáleží na tom, jak vypadáte. Což je shodou okolností Politikovo velké štěstí.

Politik si v duchu přehrává své dnešní vystoupení v parlamentu. Novinářské hyeny se toho určitě chytí a asi to bude všude na internetu - ale každá publicita je nakonec dobrá. A jeho voliči to přijmou dobře a to je důležité. Podle posledních průzkumů veřejného mínění, které si na to nechal speciálně vypracovat, se dá soudit, že mu to nemůže ublížit. Politik přemýšlí, jak vlastně přesně zněla jeho slova. Bylo to něco jako "Ty zákony, které vyžaduje tato země..." ne, trochu jinak, ano už to má, řekl to takto:

„Ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty, a kdyby tady spadli marťani, tak je budu schvalovat třeba s marťany, budou-li členy Poslanecké sněmovny!" Řekl to dobře a teď, když si na to vzpomíná, nemůže se ubránit pobavenému úsměvu. Je zdatný řečník, má zvučný hlas a někdy svoji dikcí připomíná populárního zesnulého komika. Něco takového nemůže uškodit vaší oblibě.

Blikání světel na přejezdu je v té jinak naprosté tmě nepříjemné a bodá do očí. Politik je zavírá a přes zavřená víčka už to není tak zlé. Jen pohybující se fialové šmouhy. Na Politika doléhá únava celého dne a on už se těší, až jej řidič doveze k bytu, který Politik najímá pro jistou štíhlou dívku. Nechává své myšlenky volně plynout v příjemných představách. Z ničeho nic se za limuzínu řadí nějaké opravdu veliké nákladní auto.

Že je auto veliké není ani tak vidět, protože jeho řidič zřejmě zapomněl vypnout dálková světla - což Politik dokáže poznat i se zavřenýma očima. Že je veliké se dá cítit celým tělem, vibrace od jeho motoru jsou neobyčejně silné - procházejí zřejmě přes asfalt vozovky i pérování limuzíny s takovou intenzitou, že je Politik dokáže cítit až někde uprostřed hrudníku. Napadá ho, že jestli budou trvat ještě chvíli, asi se mu začne z toho chvění dělat nevolno.

Vtom zhasíná motor limuzíny i její světla a Politik si uvědomuje, že toto není úplně normální situace. Řidič překvapeně kleje a snaží se auto zase přivést k životu. Politik se otáčí právě včas, aby zahlédl, jak se nákladní vůz dává do pohybu. Podivné ale je, že se dává do pohybu směrem vzhůru - světla za zadním oknem odlétají nahoru a s nimi mizí i vibrace. Jediné světlo, které zůstalo, je červený semafor na přejezdu. I ten ale projevuje jistou zvláštní nepravidelnost, protože místo pravidelného rytmu teď bliká naprosto chaoticky, s náhodně proměnnou periodou.

K dovršení všeho k limuzíně ze tmy přistupuje zavalitá postava a bere za kliku zadních dveří, na opačné straně vozu, než sedí Politik. Ten teď začíná litovat, že poslal ochranku pryč - protože nechtěl, aby všichni věděli, že jede za štíhlou dívkou. Jeho řidič to vědět může - a ani to nejde aby nevěděl - ale na jeho diskrétnost se Politik může spolehnout. On sám ví o řidičovi zase jiné věci, které by neměly nikdy spatřit světlo světa.

Politik ví, že vůz je centrálně zamčen a že okna jsou z nerozbitného skla. Není tedy žádný důvod k panice.On ale přesto doufá, že se řidičovi podaří co nejrychleji nastartovat. Vlak sice možná pojede každou chvilkou, ale Politik je teď rozhodnut dát řidičovi pokyn k opatrnému projetí přejezdu.

Mrzuté je, že mohutná postava tahá za kliku dveří s takovou silou, že se limuzína začíná celá houpat. Když s tím nepřestává, řidič bere z kapsy ve dveřích elektrický obušek a chce vystoupit z auta. Dveře jsou zamčené a on je odemyká. Zatímco vystupuje bojovně z vozu, zavalitá postava rychle otevírá náhle odemčené dveře a sedá si na zadní sedadlo limuzíny. Bouchnutí dveřmi téměř splývá s cvaknutím centrálního zámku vozu a teď je to řidič, kdo lomcuje marně zvenku klikou dveří. Cosi křičí, ale jeho hlas vůbec neproniká do nitra pancéřovaného vozu.

Červené světlo semaforu nového pasažéra sporadicky a přerušované osvětluje. I v nedokonalém osvětlení je ale jasné, že jeho vzhled není úplně standardní. Na první pohled by se dalo říci, že je to nakrátko ostříhaný, zrzavý anglický hráč ragby s hranatou hlavou a postavou dvoumetrového hromotluka. Politik má svíravý pocit kolem žaludku - není zvyklý na události s takovým spádem, které by neměl pod kontrolou.

Při bližším pohledu se Politikovi zatají dech, protože návštěvník má několik velmi nezvyklých charakteristik. To, co vypadalo jako nakrátko střižené vlasy, jsou ve skutečnosti mělké jamky, asi jako na golfovém míčku. Oči jsou také zvláštní - jsou celé stříbřitě modré, zcela bez bělma. Okolo místa, kde by normálně byly panenky, září v každém z nich dvanáct zlatých teček. Politikovi připadá, že má cizinec místo očí dvě vlajky Evropské unie. Také není oblečený a celé jeho tělo je pokryté hlubokými vráskami, vlastně celá jeho kůže vypadá jako plastická topografická mapa. Jenže na rozdíl od ní se povrch jeho těla neustále mění - pohoří se zvedají a zase mizí, vypadá to, jako kdyby na něm probíhalo permanentní vlnobití. Na čele má tvor malý černý kvádr, veliký zhruba jako je krabička od cigaret. Nemá žádný viditelný nos ani uši, zato párem masitých pysků připomíná jistou korálovou rybu.

Politik přemýšlí, jestli není uprostřed nějakého zlého snu. Host ho upřeně sleduje a pak z krabičky na jeho čele začínají vycházet zvuky. Zpočátku jsou podobné hluku rozjeté tramvaje, postupně se ale mění v srozumitelnou řeč.

"džžžž bžžžž ssssssss zdrav šššššššš hbvžžžžžžžž mržžžžžžžž moc dzzzzzzz kššššššš" povídá, nebo spíše hlučí.

"Opusťte vůz, nebo proti vám bude vznesena obžaloba pro napadení veřejného činitele" nachází Politik ztracenou duchapřítomnost. "Půjdete do vězení, to vám můžu slíbit".

Na hosta to neudělalo žádný velký dojem, zato se rázem zlepšila jeho výslovnost. Zajímavé je, že teď mluví stejným hlasem jako Politik.

"Dovolte mi pršedstavit. Jméno Zima-Už, moje. Jak máte. Já mám dobře. My rozhodla vyjít ven, přijala návrh. Vaše. My chtěla s vaši přijala návrh zákon blahodárná. Pro entitu kdo žije u tato zem." Ač mluví hlasem Politika, jeho rty se nepohybují. Zvuk zdá se skutečně vycházet z černé krabičky.

"Tak podívejte, já vidím, že jde o skrytou kameru nebo nějakou podobnou provokaci. Okamžitě vystupte a já na vás možná nepodám trestní oznámení". Když Politik vidí, že návštěvník nemá žádné viditelné agresivní úmysly, začíná v něm stoupat rozhořčení.

"Vím co skrytá kamera a toto není ta případ. Nechtěli jsem vás znepokojit, omlouvám se za jazyk která není nejlepší ale rychle zlepší, garantuji. Já vskutku bona fide cizoplanetární entita, nikdy provokace. Rádo bych s vámi přijalo zákon kde zlepšilo život příslušník vašeho druhu v tato zem." Zlaté hvězdičky v jeho očích teď svítí o něco silněji.

"Podívejte, já mám i smysl pro humor, ale už to neprotahujte. Všeho moc škodí". Politik teď působí sebevědomě, ale jediné, čeho dosáhl, je zvětšené vlnobití na kůži cizího tvora.

"Děkuji že se mnou mluvíte, já jsem opravdu z jiné planety. Jmenuji se Drkv_Mrkv, do vaší řeči je to přeložitelné jako Ochladilo se. Na naší planetě se novorozenci pojmenují často podle okamžité meteorologické situace. Omlouvám se, že s vámi mluvím pomocí komunikátoru", ukáže vrásčitým prstem na černou krabičku, "ale naučit se vaší řeč fyzicky by mi trvalo možná ještě týden, jenže nač ztrácet čas když toto funguje. Musíme přeci rychle přijmout ty zákony ve prospěch lidu této země." Teď už mluví bez chyby, jen s nepatrným přízvukem.

"Tak podívejte, už toho bylo dost. To jste se mohli zeptat, že na mne tohle nebude platit. Imitátor v latexovém oblečku, to je fór. Já mám smysl pro humor, víte. Tak díky za překvapení a už mi řekněte, kdo vás poslal".

"Poslal mne Trkv_Vykrv, vedoucí výzkumného úseku kvadrantu nula tři nula jedna nula tři, kam patří i váš planetární systém. Jestli mi nevěříte, tak se podívejte na tohle." Vetřelec odněkud vyndává něco jako malé kulaté zrcátko a podává to Politikovi. Politik v zrcátku vidí limuzínu shora, asi tak z výšky deseti metrů, ale jak zrcátkem pohybuje a naklání ho, úhel pohledu se mění a na auto se lze podívat z různých stran. Navíc je vidět částečně skrz vůz, je to něco jako rentgen, uvědomuje si Politik. Dokonce teď vidí i sebe a návštěvníka na zadním sedadle, i zoufalého řidiče, který teď stojí rezignovaně vedle vozu, dokonce vidí i svoje vlastní tepající srdce, ano je to opravdu ono, cítí jak mu krev ve spáncích tepe ve stejném rytmu. Uvědomuje si, jak mu po zádech stéká studený pot. Ještě si stačí všimnout, že cizinec žádné srdce ani nic podobného nemá, a raději zrcátko, nebo co to vlastně je, vrací.

Politikovi to ale, jak už víme, myslí velice rychle.

"Tak podívejte se, možná máte nějaký projekt, který má potenciál. Nějakou technologii. Nebo cokoliv. Fondy, dotace. Rozvojové programy. Na konci se můžeme šábnout. Tak rychle naznačte, jak si to představujete. A co za to, co je potřeba udělat a kolik bude na konci na stole. A nemusí to být v českých."

Teď kouká návštěvník trochu nechápavě. "Chci s vámi hlasovat nebo jinak vám pomoci ve prospěch lidu této země. To vy asi máte nějaký plán na jeho zlepšení. Pro nás je to zajímavý výzkumný projekt, a kdyby to fungovalo, dá se to využít i na jiných světech."

"Tak podívejte se, nejprve se musím dostat k moci, vyhrát volby. Ty budou už brzy. Pak můžeme spolu hlasovat, pokud budete taky ve sněmovně. Ale nejdůležitější je, abych volby vyhrál já, moje strana. Rozumíte. Můžete mi v tom pomoci?"

Mimozemšťan si není jistý, tak si nechá pro jistotu udělat krátkou přednášku o fungování politického systému v zemi.

"Tak to se mi nezdá, že by se mohl někdo od nás dostat do poslanecké sněmovny. Mám pocit, že to vaše pravidla, jak jim říkáte, ano zákony, že to neumožňují", neskrývá zklamání cizinec. Zklamání se možná projevuje tím, že zlaté tečky v jeho očích už skoro vůbec nesvítí.

"A neznáte tedy nějaký trik, fígl, nějaký tip jak zlepšit náš volební výsledek? Vaše civilizace s tím musí mít mnohem delší zkušenosti, my máme demokracii jen pár set let, v naší zemi vlastně jen pár desítek let a ještě s přestávkami."

"U nás to funguje trochu jinak, ale jsem ve spojení s centrálním mozkem našeho hvězdoletu, bude mít brzo nějaké návrhy. Ano, první už je tady."

Politik dychtivě sleduje černý komunikátor na cizincově čele. "Nuže?"

"Tak první návrh je, eliminujte všechny, o kterých si myslíte, že vás nebudou volit. Když je odhadnete s rozumnou přesností, měli byste získat pohodlnou majoritu. Pak můžete zlepšit život lidu této země".

Politik pevněji svírá madlo ve dveřích. "Vy myslíte jako... to nejde. Takhle to tu neděláme, to prostě nejde. Tak to neděláme! To by mě zavřeli!"

"Když budete mít dostatečnou majoritu, tak vás pravděpodobně nezavřou", říká suše tajemný cestující na zadním sedadle. Ale dobře tedy, už mám druhý návrh."

"Něco chytřejšího, doufám", neodpustí si Politik uštěpačný tón.

"Vyhlašte, že po volbách uděláte dvě věci. Za prvé, eliminujete všechny, kteří vás nevolili. Zároveň, přijmete zákon, který říká, že toto udělat není trestné. Tohle vám přinese také dost hlasů na pohodlnou majoritu, a pak můžete zlepšit život lidu této země."

"Tak podívejte se, prosím vás, tohle je ztráta času", do Politikova hlasu se vkrádá netrpělivost. "Takhle se to tady nedělá, nebo možná kdysi, když panoval stalinismus. Nemáte nějaký nápad jak být co nejvíce úspěšný a nemuset přitom nikoho zabíjet?"

"Co je zabíjet? Aha, ne to jsem nemyslel, myslel jsem jen Eliminovat" dostalo se Politikovi vysvětlení.

Návštěvník sedí několik vteřin bez hnutí. "Promiňte, centrální mozek si stahoval informace o stalinismu z … říkejme tomu Cosmopedie. A také přišel s třetím návrhem, při kterém se nemusí voliči eliminovat ani zabíjet".

"Tak povídejte", vyzývá ho netrpělivě Politik.

"No tak slibte, že po volbách provedete masivní transfer peněz nebo jiných hodnotných statků, třeba volného času a podobně, od vašich nevoličů k vašim voličům." Hvězdičky v cizincových očích opět svítí naplno, zřejmě nadšením, že našel řešení. Chvílemi dokonce zarotují okolo centrálního bodu, kde by skoro každé pozemské oko mělo panenku. "To vám zajistí hodně hlasů, protože každý chce být spíš ten kdo dostává než ten kdo dává, tak to funguje ve všech mně známých civilizacích. Inteligentní tvorové vždycky reagují na takovéto stimulace".

"No tak, no, ano, tohle vím taky - a máte nějaký nápad, jak to udělat?"

"Všechny zdaňte, vaše nevoliče mnohem více, a také ať si ta entita, které budete vládnout, co nejvíc vypůjčí, to je dlouhodobě to samé jako daň - a pak to vyplaťte vašim voličům, nebo třeba jim vyplaťte polovinu a druhou si nechte pro svoji potřebu, třeba pro vaše příbuzné a přátele..."

"Dobrá, dobrá" skáče mu rychle do řeči Politik. "Víte, v principu tohle všechno vím. Dokonce i vím, jak přibližně rozlišit naše nevoliče od našich voličů. Ale stejně jste mi hodně pomohl. Teď se mi konečně potvrdilo, že to děláme dobře, se špičkovým galaktickým know how."

"No tak mne moc potěšilo, že jsme spolu našli cestu jak udělat něco ve prospěch lidu této země. Doufám, že pro vás naše setkání bylo prospěšné. A teď se musím omluvit, čeká mne dlouhá cesta."

Politik je rád, že mu návštěvník nechce podávat svoji vrásčitou ruku, ani se nehotoví k nějaké jiné formě fyzického kontaktu. Naposledy intenzivně zablikají hvězdičky v očích tajemného vetřelce. Když vystupuje z vozu, venku stojící řidič se snaží použít na něj elektrický obušek. Ten ale z nějakého důvodu odmítá zafungovat.

Trhnutí vozu donutí Politika otevřít oči. Stačí ještě zahlédnout světla vzdalujícího se vlaku, zatímco limuzína s houpáním překonává výmoly na přejezdu. Přemýšlí o tom zvláštním snu a snaží se vybavit si z něj všechny podrobnosti.

II.

Ochladilo se už sedí ve své lodi, která teď se stále se zvyšující rychlostí surfuje na gravitačních anomáliích Sluneční soustavy a připravuje se k velkému skoku hyperprostorem. Jediný pasažér usilovně přemýšlí nad obsahem zprávy, kterou bude muset napsat pro svého nadřízeného Trkv_Vykrv*. Po krátkém váhání začíná v hlavě formulovat věty, které se vzápětí ukládají do neomezené kapacity centrálního mozku lodi.

"Zpráva z blízkého setkání třetího typu na planetě 3 soustavy yama dzí kvadrantu nula tři nula jedna nula tři. Vážený vedoucí Trkv_Vykrv, s velkou lítostí musím oznámit, že jsem porušila významné předpisy upravující metodiku a etiku výzkumné práce. Moje emocionální angažovanost při setkání s bytostí maskulinního typu přesáhla o 73 emostupňů povolené hodnoty. Bránila jsem se tomu ze všech sil, ale bylo to nezvladatelné a mnohem silnější než já. Nebyla jsem schopna objektivního hodnocení situace ani žádných nepředpojatých pozorování, protože jsem se dostala do nepřiměřeně excitovaného stavu. Vysvětluji si to jedině tím, že zkoumaná bytost měla extrémně sexy mozek.

Vypracovala Drkv_Mrkv, dne 8i99t44ccp"

)* Místy přeháňky